Třídní den IX.A

Opustit na chvíli školní lavice, nasbírat společné zážitky, zkusit si mezi sebou lépe komunikovat a spolupracovat a ještě se něco dozvědět. To byl cíl třídního dne IX. A a zdá se, že se do puntíku naplnil. 

Po vystoupení z vlaku na zastávce v Dolní Kamenici byli deváťáci hned rozděleni do skupin a mohli začít plnit první společný úkol. Dostali seznam věcí, které v pravé poledne musí každá skupina odevzdat. Potíž byla v tom, že seznam nebyl nikde napsaný, a členové týmu tak museli prokázat nejen znalosti přírodnin, pátrací talent, ale také dobrou paměť. Cestou do Holýšova tak někteří nenápadně mizeli do útrob lesa, aby našli smrkovou šišku, a jiní dloubali v zídkách zahrádek kolem chodníku, aby vyloupli kousek cihly. Za chvilku jsme došli na okraj Holýšova, kde byla naše první zastávka. U bunkru, který byl součástí opevnění před 2. světovou válkou, nás čekal pan Valeš. Nejprve nám venku před bunkrem vysvětlil, jak bylo budováno celé pohraniční opevnění, a pak jsme po jednotlivých skupinách mohli nakouknout dovnitř a prohlédnout si bunkr a jeho vybavení zevnitř. Ostatní si mezitím venku zkoušeli různé aktivity, při kterých se ukázalo, že dokážeme spolupracovat a vzájemně si pomáhat. Další zastávkou byl  Dům dějin Holýšovska, kde jsme, opět v doprovodu pana Valeše, odhalili další zajímavosti z historie. Po vzdělávací části přišel čas na zasloužený oběd, a tak jsme provedli nájezd na místní stánek s občerstvením. Pak přišlo na řadu pomíchání skupin a krátký rychlý kvíz, který měl prověřit, jak jsme výklad u bunkru a v muzeu poslouchali. Všechny týmy to docela dobře zvládly a posilněni obědem jsme se pak pěšky vydali k osadě Nový Dvůr, kde býval během války koncentrační tábor. Tady jsme v malém přístřešku zkontrolovali nalezené věci. Tady už to tak úspěšné nebylo - někdo nerozeznal smrk od borovice, někdo zapomněl, co má hledat, takže o vítězném týmu bylo za chvíli jasno, protože všechny věci se povedlo najít a donést pouze jedné skupině. Z nahromaděných věcí jsme se pak pokusili sestavit nějaký společný obrázek a zapojit se tak do Dne společného umění v rámci projektu Hrdá škola. Před námi už byla jen necelé 2 km dlouhá cesta na nádraží do Holýšova. Tu jsme v pohodě zvládli, a dokonce zbyl čas i na nákup osvěžení v podobě nanuků, protože dnešní den se skutečně vydařil - slunce na obloze, úsměvy na našich tvářích a pohodová atmosféra.