Pro rodiče

Spánek

Spánek je jedním z nejdůležitějších faktorů zdravého tělesného a duševního zdraví dítěte

(zdroj: www.ulekare.cz; www.sleepeducation.com)

Spánek je základní fyziologickou potřebou nezbytnou pro správnou funkci organismu. Jeho význam tkví především v regeneraci centrálního nervového systému. Beze spánku či při jeho nedostatečné kvalitě nemůže dojít k potřebnému zotavení, což se projeví zhoršením myšlení, snížením pozornosti a pocitem únavy následující den. Trvá-li tento stav delší dobu, dochází k výraznému snížení kvality života a hrozí riziko vzniku a rozvoje závažných duševních onemocnění. Ospalé děti pak jsou příliš unavené na to, aby během dne vyvíjely duševní nebo i fyzickou aktivitu.

Mozek zůstává aktivní po celou dobu spánku. V průběhu každé etapy se ale děje něco jiného. Například určité fáze spánku jsou důležité pro to, abychom se další den cítili odpočinutí a plní energie. Jiné etapy jsou důležité pro naši paměť, pomáhají nám učit se nebo vytvářet si vzpomínky.

Podle odborníků by děti mezi 5 a 11 lety měly spát až jedenáct hodin denně, dospívající mezi 8,5 a 9,5 hodinami. Záleží na vás, rodičích, jak moc budete dbát těchto doporučení ve vaší výchově. Ale uvědomte si, že správné spánkové návyky se mohou příznivě odrazit v celém budoucím životě vašich dětí.

Proč musíme mít dostatek spánku

  • Základním významem spánku je obnovení rozumových funkcí. Tyto schopnosti jsou nezbytné pro myšlení, učení a řízení organismu.
  • Spánek má také význam pro tvorbu krátkodobé i dlouhodobé paměti. Při nedostatečně kvalitním spánku tedy dochází ke zhoršenému učení. Zároveň také klesá rychlost a přesnost reakce na určitý podnět.
  • Spánek je důležitý pro vylučování hormonů. Pohlavní hormony, hormony kůry nadledvinek (například kortizol) jsou vylučovány především ve dne. V období spánku pak převažuje například vylučování růstového hormonu. Je možné, že některé změny hormonálního řízení ve stáří jsou způsobeny právě zhoršenou kvalitou spánku.
  • Spánek je rovněž nezbytný pro imunitu neboli obranyschopnost organismu. Ačkoliv krátkodobý nedostatek spánku může mít příznivý vliv na obranyschopnost, jeho dlouhodobý nedostatek imunitní systém podlamuje.

Není spánek jako spánek, aneb kvalita spánku

Z hlediska spánku se může lidský organismus nacházet ve dvou základních fázích: Lehký a hluboký spánek. Odborníci rozlišují tzv.NREM spánek a REM spánek. REM je anglickou zkratkou Rapid Eye Movement a znamená jakýsi přechod do spánku anebo stav probouzení. Úseky REM fáze se opakují 4–5krát v průběhu noci. Na počátku spánku jsou kratší a postupně se prodlužují. V REM fázi se odehrává většina „živých“ snů. Zjednodušeně řečeno: Fáze lehkého spánkuprobíhá od usnutí přibližně 2 hodiny. Nejintenzivnější hluboký spánek, kdy organismus i mozek plně opočívají, probíhá u dítěte mezi 22.hodinou večerní a půlnocí, méně intenzivní pak do 4.hodiny ranní. Tj. 6 hodin kvalitního spánku plus 4 hodiny lehkého spánku. To pouze za předpokladu, že dítě jde spát v 8 hodin večer a vstává ráno v 6:00 hodin.

Pokud tedy dítě pošlete spát ve 22:00 nebo 23:00hodin, intenzivně usne až kolem půlnoci. Jeho intenzivní odpočinkový kredit je maximálně 3- 4 hodiny, protože od 4:00 hodin spí jen lehce.

Spánek také ovlivňuje naši náladu. Projevem jeho nedostatku může být kromě jiného podrážděnost, špatné chování a problémy ve vztazích, zejména mezi dětmi a dospívajícími. Lidé s chronickým nedostatkem spánku mají vyšší sklon k depresím. V době, kdy spíme, naše tělo produkuje i některé důležité hormony. Během hlubokého spánku se uvolňuje růstový hormon, který je důležitý pro zdravý růst dětí, pomáhá budovat svalovou hmotu a regenerovat tkáně. Jiný druh hormonu zase zvyšuje obranyschopnost organismu a napomáhá v boji proti různým infekcím.

Má váš potomek v pokoji televizi nebo počítač či jinou formu digitálních hraček? Pak pravděpodobně spí méně a hůře než jeho spolužáci bez těchto technických vymožeností. Vyplývá to z výzkumu izraelských vědců. Ze studie vyplynulo, že žáci základní školy s počítačem nebo televizí umístěnými přímo v jejich pokoji během školního roku spí méně a hůře než jejich vrstevníci, kteří televizi ani počítač ve svém pokoji nemají. Nemohou tak po nocích sledovat programy v televizi ani nehrají počítačové hry.

Všimli jste si, jak datově objemné jsou současné počítačové hry? Mají grafiku propracovanou do nejmenších detailů. Ty lepší i silný příběh a dramaturgii, která vás donutí hrát, děj se co děj. Není divu, že noc u počítače uplyne tak rychle. Ospalým ránem jde dítě do školy, odpoledne se jako mátoha odplíží domů a je unavené. Většinou tvrdí, že ze školy. A rodiče věří.

A večer? Nemůže usnout. Koloběh záhuby mozku tak pokračuje...

Výsledky dále ukázaly, že děti, které mají vlastní televizi nebo počítač, se od nich večer hůře odpoutávají. Díky tomu školáci chodili přes týden spát v průměru po jedenácté hodině večerní, o víkendech ještě později: ve dvě ráno. Celkově děti trávily u TV průměrně 2 hodiny 40 minut denně, hraním her pak skoro čtyři hodiny denně. O víkendu u televize nebo počítače proseděly celých osm hodin. Děti s vlastním PC nebo TV v pokoji pak ještě o další dvě hodiny více.

České děti stráví u počítače 14 hodin týdně. Pohybu se věnují pouhé 4 hodiny. Nedostatek pohybu a nepravidelný příjem mnohdy kaloricky bohaté potravy vede k obezitě. Potýkají se i s úrazy. Mají totiž tendenci akční prvky z her opakovat ve skutečnosti. Jenže jim chybí obratnost. A navíc, některé veletoče jsou možné opravdu jen v počítači. Virtuální svět je připravuje o ten budoucí reálný.

Kratší (nekvalitní) spánek zhoršuje školní výkony

Intenzivní spánek 4 hodiny a méně je na hranici kvalitního spánku. Ten by totiž měl trvat nejméně šest a půl hodiny, v závislosti na věku. Nedostatek kvalitního spánku se pak projevuje mj. i horším nebo téměř nulovým soustředěním a špatnými známkami ve škole. I kdyby dítě chtělo sebevíc, jeho biologická ochrana organismu a mozku to neumožní. Vina na tomto stavu dětského organismu je jendoznačná.

Můžeme dítěti spánek zlepšit?

Akademie spánkové medicíny doporučuje některé tipy pro lepší spánek dětí:

  • Chodit denně spát ve stejný čas
  • Nepovolovat dětem před spaním televizi, počítač a digitální hry v mobilech a konzolích
  • Nepodávat jim nápoje a jídlo obsahující kofein
  • Nenechávejte děti ponocovat, například dívat se dlouho do noci na televizi nebo do počítače.
  • Pro kvalitní spánek svému dítěti pořiďte také kvalitní postel
  • Zajistěte svému dítěti dostatek zdravé a vyvážené stravy s dostatkem vitamínů a minerálů.
  • Pozor na přejídání!


Pokud budete mít pocit, že je vaše dítě výrazně nižší než jeho vrstevníci, upozorněte na to dětského lékaře
Pokud vaše dítě problémy se spánkem má, měli byste navštívit pediatra nebo odborníka na spánek

Zásady spánkové hygieny - SHRNUTÍ

Klidné místo – malé dítě by mělo spát v dobře větrané a hlavně tmavé místnosti.

Pravidelnost – dítě by se mělo naučit, že například po večerníčku by se pomalu mělo odebrat do postele. U starších dětí je možné hodinu usnutí trochu odsunout, ale ani pro teenagery není příliš vhodné, aby chodili často spát později než v jedenáct hodin. Jak bylo totiž v různých studiích prokázáno, nejkvalitnější je spánek mezi desátou hodinou večerní a půlnocí.

Rituály – nebojte se vymyslet si vlastní večerní rituál před usnutím dítěte. Nejdůležitější je dítěti vštípit, že spát se má v noci, a ne přes den, a že postel slouží jen ke spánku, a ne ke hraní.

Jídlo – poslední jídlo by mělo dítě sníst nejpozději dvě hodiny před usnutím.

Toaleta – před ulehnutím by si dítě ještě mělo zajít na toaletu, aby se zbytečně uprostřed noci nebudilo.

Večerní klid – dítě by se nemělo příliš rozptylovat například hraním si nebo sledováním televize. Daleko vhodnější je dítěti přečíst pohádku, popřípadě si s ním ještě chvilku povídat.

ZAČNETE CO NEJDŘÍVE, POMŮŽETE TAK LEPŠÍM ŠKOLNÍM VÝSLEDKŮM

Log in